Pokus v naprosté tmě
Pět zdravých mužů sedělo ve světlotěsné místnosti a každé tři hodiny je fotila kamera se silně chlazeným snímačem CCD. Chlazení snižuje šum, takže snímač zachytí i jednotlivé fotony. Na snímcích bylo vidět, že nejvíc svítí obličej, zejména tváře a čelo, a že jas během dne pravidelně kolísá.
Proč svítíme
Světlo vzniká při chemických reakcích v buňkách. Při spalování živin vznikají reaktivní formy kyslíku, které reagují s tuky a bílkovinami. Některé vzniklé molekuly se zbaví přebytečné energie tak, že vyzáří foton. Vědci tomu říkají ultraslabá emise fotonů. Pokusy z roku 2025 ukázaly, že živé myši vyzařují víc takových fotonů než mrtvé.
Světlo, které vidí termokamera
Mnohem víc energie vyzařujeme jako teplo. Tělo s teplotou kolem 37 °C září hlavně v infračervené oblasti s vlnovou délkou kolem 10 mikrometrů. Oko ho nevidí, termokamera ano, a proto najde člověka i ve tmě nebo v kouři. Bezpečnostní kamery s nočním viděním většinou používají jiný trik: samy si přisvětlují infračervenými LED diodami.
Souvislost s technikou
Zachytit tak slabé světlo umožnily snímače CCD. Stojí na fotoelektrickém jevu, který vysvětlil Albert Einstein, a jako první ho v digitálním fotoaparátu použil Steven Sasson. Podobný snímač, jen mnohem méně citlivý, máte ve fotoaparátu v mobilu.