Snímač, který sbírá světlo
V roce 1969 vymysleli Willard Boyle a George Smith v Bell Labs součástku CCD. Světlo v ní díky fotoelektrickému jevu, který vysvětlil Albert Einstein, vytváří elektrický náboj a čip ho bod po bodu přečte. Za tento vynález dostali v roce 2009 Nobelovu cenu za fyziku, spolu s Charlesem Kaem, otcem optických vláken.
Velký jako topinkovač
Sasson dostal v Kodaku za úkol zjistit, jestli se dá CCD použít k fotografování. Poskládal zařízení velké jako topinkovač: objektiv z filmové kamery, čip CCD, obvody a kazetový magnetofon. Na zobrazení fotky potřeboval upravenou televizi.
Kodak to prospal
Vedení Kodaku se bálo, že digitál zničí prodej filmů, a vynález odložilo. Digitální fotoaparáty později prodávaly jiné firmy, fotoaparát se přesunul do mobilu a Kodak v roce 2012 vyhlásil úpadek. Snímače na podobném principu dnes obsahuje každý mobil i bezpečnostní kamera.