Cesta k planetám
Voyager 1 proletěl kolem Jupiteru (1979) a Saturnu (1980) a poslal první podrobné snímky jejich měsíců. Pak pokračoval ven ze sluneční soustavy. V roce 1990 se na žádost astronoma Carla Sagana otočil a vyfotil Zemi ze vzdálenosti asi 6 miliard kilometrů. Tak vznikla slavná fotografie Bledě modrá tečka.
Technika ze 70. let
Sonda má počítače s pamětí asi 70 kilobajtů, méně než jedna fotka v mobilu. Energii jí dává radioizotopový generátor, jehož výkon každý rok klesá, a inženýři proto postupně vypínají přístroje a ohřívače. Vysílač má výkon asi 23 wattů, podobně jako slabší žárovka, ale obrovské antény sítě Deep Space Network ho pořád zachytí.
Oprava na dálku
Koncem roku 2023 začal Voyager posílat nesmyslná data. Inženýři zjistili, že se pokazil čip v paměti, a v roce 2024 upravili program tak, aby vadné místo obešel. Každý příkaz letěl k sondě rychlostí světla přes 22 hodin a odpověď stejně dlouho.
Zlatá deska
Na palubě je pozlacená deska se zvuky a obrázky Země, pozdravy v 55 jazycích a hudbou od Bacha po Chucka Berryho. Je určená pro případné mimozemšťany, kteří by sondu jednou našli.